Nejčastější otázky

Získávání lithné rudy bude probíhat zcela pod zemí, a proto bude mít jen naprosto minimální dopady na okolí. Doprava materiálu bude prováděna lanovkou nebo speciálním pásovým přepravníkem, není tak potřeba obávat se zvýšení intenzity dopravy v okolí závodu. Pokud bude nezbytně nutné přistoupit k pokácení některých stromů, za každý odstraněný strom vysadíme deset nových.

Charakteristika rudy z ložiska na Cínovci umožňuje jednoduchý a bezpečný proces zpracovaní a nesrovnatelně menší dopad důlní činnosti na životní prostředí i na život obyvatel v regionu, než je tomu v případě povrchových ložisek ve světě. Důkladně a zodpovědně řešíme veškeré postupy s Ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí. Hodnocení dopadů na životní prostředí je předmětem procesu EIA, který je otevřen připomínkám veřejnosti i obcí. Pečlivě analyzujeme zkušenosti z jiných projektů a společně s odborníky z celého světa hledáme cesty, jak učinit výrobu co nejekologičtější. V rámci příprav projektu lithium je zamýšlenou variantou pohánět lithium park v co největší míře ekologickou bezemisní elektřinou.

Půjde kompletně o podzemní těžbu. Vliv na okolní krajinu bude minimální. Celý důl bude situován podzemí v hloubce několika stovek metrů na Cínovci. Na povrchu hory vznikne vstupní portál do pracovního prostoru, aby byl co nejméně zasažen krajinný ráz. Minimální dopad na krajinu a životní prostředí je pro nás totiž naprostou prioritou. I proto bude většina procesů (například drcení) probíhat pod povrchem, aby byl provoz co nejtišší a nejčistší.

Druhou část lithiového parku, tedy zpracovatelský závod, plánujeme umístit ve stávající průmyslové zóně v obci Újezdeček, nedaleko dolu. Nachází se zde průmyslová zóna, do které je zavedena železniční doprava. Společnost Geomet tu již podepsala smlouvy na předkupní právo na pozemky. Místo bylo zvoleno kvůli své bezprostřední blízkosti k těžbě. To umožní i minimalizaci dopravní zátěže.

Ruda získaná na Cínovci bude do zpracovatelského závodu přepravována lanovkou nebo pásovým dopravníkem. Doprava lithiových produktů ze závodu půjde po železnici. Pro dopravu materiálu a lithiových produktů nebudeme využívat auta.

Dobývání nerostu bude probíhat pouze podzemním způsobem, a to tradiční metodou zvanou komorování. Ruda se bude těžit dobýváním postupně se zvětšujících komor v předem stanoveném pořadí. Vydobyté komory se následně zcela vyplní speciálním materiálem (zakládkou). Komorování s využitím zakládky je metodou ohleduplnou vůči okolí, protože zvyšuje stabilitu celého masivu. Otřesy nehrozí. Stabilita horninového prostředí je zajištěna, mimo jiné, právě i zakládáním důlních prostor.

Samotný projekt přinese více než 1 000 pracovních míst, z toho v samotném závodě v Újezdečku to bude několik set pracovních míst. Uplatnění naleznou zaměstnanci všech kvalifikací. Kromě pracovníků s vysokoškolským vzděláním půjde o místa, která budou moci obsadit současní zaměstnanci uhelných provozů, které čeká útlum. Využijeme zkušeností ČEZ jako jednoho z největších a nejlépe hodnocených zaměstnavatelů v ČR.

Většinový podíl ve společnosti Geomet, která projekt připravuje, drží prostřednictvím Severočeských dolů společnost ČEZ. ČEZ je majoritně vlastněn státem, a tak poputují příjmy z lithia primárně do státního rozpočtu. Z důlní činnosti budou státu dále odváděny poplatky za vydobyté nerosty, z nichž významná část poputuje i do rozpočtů místních obcí. Projekt má také další přidanou hodnotu v podobě rozvoje infrastruktury, volnočasových aktivit i vzniku navazujících pracovních míst v širším regionu v subdodavatelských a dalších aktivitách. 

Ze samotného dobývání lithia to v tuto chvíli nelze říct. Ceny lithia se vyvíjejí a do zahájení těžby je ještě daleko. Předpokládáme samozřejmě, že projekt bude ziskový a chceme, aby z toho měli maximální užitek místní občané.

Projekt ale obcím už před samotným zahájením produkce lithia může přinést další benefity, které plynou z partnerství se Skupinou ČEZ. ČEZ chce být dobrým sousedem a významně podporuje obce v okolí elektráren, dolů a dalších svých provozů.

Posláním Nadace ČEZ je podporovat veřejně prospěšné projekty, které reagují na aktuální společenské potřeby. Rozvíjí vzdělávání a sport, zlepšuje životní prostředí a pomáhá potřebným.

ČEZ tak například pravidelně v regionech přispívá na:

• Obecní infrastrukturu – příspěvky na vybudování kanalizace, vodovodu, opravu školy, místních komunikací, vybudování hřišť, sportovišť, bezpečných přechodů, vybavení a další obecní infrastruktury
• Vzdělávací, kulturní či celospolečenské aktivity obcí a místních spolků (hasiči, myslivci aj.)
• Sportovní akce, sportovní kluby a jejich podpora
• Zvyšování dostupnosti a kvality sociálních služeb a zdravotnictví (Pro příklad: V areálu elektrárny Temelín je zaměstnancům i lidem z okolních obcí k dispozici ordinace praktického lékaře, zubní ordinace a pobočka České pošty. Podporujeme místní dětské dny, oslavy výročí založení obce, setkání rodáků nebo různé sportovní soutěže a společenské či kulturní akce).
• Zlepšování kvality životního prostředí, výsadbu alejí, regenerace lesů

Nadace ČEZ podpořila od roku 2002 v Ústeckém kraji projekty celkovou částkou přes 300 milionů Kč. V loňském roce jsme v regionu podpořili 206 projektů za téměř 23 milionů.

Materiál z dolu se nebudeme skladovat v areálu závodu ani v jeho sousedství. Zhruba třetina materiálu se vrátí zpět do dolu jako zakládka, zbytek se bude odvážet pryč na brownfield, kde se uskladní. 

Našim cílem je, aby měl závod zcela minimální vliv na okolí a tomu přizpůsobujeme veškeré plánování. Projekt také projde velmi přísným hodnocením EIA, které bude posuzovat veškeré aspekty dopadu na okolí. Procesu EIA se účastní i obce. Pečlivě analyzujeme zkušenosti z jiných projektů a společně s odborníky z celého světa hledáme cesty, jak učinit výrobu co nejekologičtější. Chceme využívat moderních postupů cirkulární ekonomiky, aby bylo co nejvíce surovin využitelných, například ve stavebním nebo keramickém průmyslu.

• Prašnost by se neměla oproti současnému stavu změnit. Prašnost bude z principu používaného materiálu minimální, prašné produkty budou skladovány v uzavřených silech.
• Hlučnost bude odpovídat normám. Zrealizujeme ta nejmodernější protihluková opatření, konkrétní doporučení vzejdou z povolovacího procesu EIA.
• Nejvyšší budovy budou postaveny co nejdál od obce.

Projekt nebude mít vliv na lázeňské vody, jinak by nezískal povolení EIA. Všechny vodní zdroje a plochy v lokalitě důkladně sledujeme, abychom si byli jistí, že naše činnost na ně nemá žádný dopad. Pomáhá nám v tom například síť vrtů nebo speciální program, který chování vody na základě zadaných dat simuluje. Tradiční lázeňství v Krušných horách a úcta k přírodě jsou pro nás stejnou prioritou, jako pro místní obyvatele.

Celý projekt nebude mít žádný dopad na krušnohorské památky zapsané v UNESCO. Region je na seznamu zapsaný právě díky své hornické tradici. Bude realizován maximálně ekologicky, aby dopad na okolí byl co nejmenší. Vstupní portál se naopak může stát zajímavým turistickým cílem.

Lithium je díky svým vlastnostem nenahraditelným prvkem v lithium-iontových bateriích, které jsou dnes nejběžněji užívaným typem baterií, protože díky své kapacitě a životnosti nejlépe vyhovují nárokům dnešních moderních technologií.

Vývojové projekty nových baterií jsou běh na dlouhou trať, navíc drtivá většina z nich i nadále počítá s využitím lithia. Podle předpovědí vzroste poptávka po Li-Ion bateriích v Evropě do roku na zhruba desetinásobek zejména díky rozvoji elektromobility a potřebě úložišť energie pro obnovitelné zdroje. Do roku 2040 se očekává další výrazný, několikanásobný nárůst poptávky.

Všechny současné studie předpokládají růst poptávky po lithiu. V současnosti pracujeme na finální studii proveditelnosti, která by mimo jiné měla dát jasnou odpověď na tuto otázku. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se výroba lithia na Cínovci vyplatí.